Kostel sv. Vavřince - hlavní sídlo řádu templářů v českých zemích
Za doby vlády Václava I. získal roku 1232 rotundu sv. Vavřince do svého vlastnictví řád templářů.
Templářský řád vznikl roku 1118 v Jeruzalémě na ochranu narůstajícího počtu neozbrojených poutníků před lupiči. Během krátké doby se templáři dokázali dostat do centra dění nejen ve Svaté zemi a postupně se stali jedním z nemocnějších a nejbohatších řádu v Evropě. Moc a bohatství řádu pak zřejmě staly mimo jiné důvodem jeho zrušení roku 1312.
Při archeologickém výzkumu roku 1954 a 1956 Ivan Borkovský rozeznal stavební aktivity templářů a spojil je s přístavbu „lodi“ tvořené šikmo se sbíhajícími zdmi, z nichž líc severní zdi se zachoval i ve vyšších partiích a byl přitom začleněn do zdiva kostela sv. Anny. „Loď“ byla vystavěna z opukových kvádříků a zakončena apsidou, kterou zachytil výzkum I. Borkovského pod základy gotického a renesančního oltáře pozdějšího kostela, jenž navazoval na základy oltáře staršího, spojovaného s templářským kostelem. Toto stavební uspořádání, typické pro všechny templářské sakrální stavby, připomíná tradičně dispozici jeruzalémského chrámu Božího hrobu, ale přímá souvislost nebyla prozatím dostatečně prokázána. Do souvislosti s templářskou úpravou kostela dává Borkovský rovněž vyzdění opěrného pilíře k vnitřnímu líci rotundy (Borkovský 1957). Severně od kostela postavili templáři obytné a hospodářské budovy své komendy a učinili z ní tak hlavní sídlo řádu v českých zemích.
Po zrušení templářského řádu koupili dvůr s kostelem sv. Vavřince johanité, kteří jej prodali roku 1313 dominikánkám od kláštera sv. Anny na Újezdě.
Kostel sv. Vavřince s komendou templářů
Zdroj (s poděkováním autorům):
Martin Pavala, 2004: http://www.techartis.cz/Anna/Anna.htm
Martin Pavala : http://www.tradice.com/realizace/aktual/Anna/Bosche.html
Miroslav Kovář – Zdeněk Dragoun 2012: Příspěvek k poznání komendy templářů v Praze na Starém Městě; Staletá Praha XXVIII / 2012 / č. 2.
Ivan Borkovský 1957: Objev templářského kostela v Praze. Archeologické rozhledy 9, 1957,
500–507.
