Americká violoncellistka si mezinárodní renomé vydobyla za styl hry, v němž kombinuje přirozenou virtuozitu a technickou dokonalost s vášnivou hudebností a spontaneitou interpretace. To vše si posluchači mohou užít zejména na sólovém recitálu, při kterém je hudba obnažena na samu podstatu svého působení. Weilerstein má totiž dokonalý cit pro díla, která interpretuje, ne náhodou bývá srovnávána s legendární Jacqueline du Pré či se slavným Yo-Yo Mou.
Alisa Weilerstein je absolventkou Programu pro mladé umělce Clevelandského hudebního institutu, profesionálně debutovala s orchestrem již ve 13 letech, o 2 roky později debutovala v newyorské Carnegie Hall. Vystupovala se všemi předními orchestry ve Spojených státech i v Evropě a s věhlasnými dirigenty, jakými jsou např. Daniel Barenboim, Marin Alsopová, Sir Andrew Davis nebo Gustavo Dudamel. V roce 2010 podepsala exkluzivní smlouvu s prestižní společností Decca Classics, která dosud poslední smlouvu s hráčem na violoncello uzavřela před více než 30 lety. Na své první album u tohoto labelu, jež vydala v listopadu loňského roku, nahrála společně s orchestrem Staatskapelle Berlin pod taktovkou Daniela Barenboima slavné violoncellové koncerty Elliotta Cartera a Edwarda Elgara. Hraje na violoncello z dílny Williama Forstera z roku 1790.
Sólovým recitálem v kostele sv. Anny Alisa uhranula v minulém roce na festivalu Struny podzimu. V jednom z rozhovorů při této příležitosti se nechala slyšet, že právě sólové koncerty si nesmírně užívá, „protože sólový repertoár umožňuje naprosto těsný kontakt a skutečné propojení s prostorem a posluchači. Je to svého druhu meditace, v běžných koncertních aktivitách unikátní záležitost.“ Alisa Weilerstein vždy pečlivě připravuje každý jednotlivý program svých sólových koncertů a vždy zajímavě kombinuje klasický repertoár a soudobé kompozice.
Foto Petra Hajská
